Evergreen jménem kyselina listová – je skutečně tak důležitá?

Pro ženy, co touží po miminku, je pojem kyselina listová jakýmsi evergreenem. Slyší, ze všech stran: „Jezte hodně zeleniny – je v ní hodně kyseliny listové, která je pro otěhotnění a v těhotenství moc důležitá!“ nebo „Kupte si právě tento preparát s kyselinou listovou… ten je nejlepší!“

  Jaká je tedy pravda o kyselině listové?

Je skutečně k otěhotnění nevyhnutná? Co vlastně dělá?

Stačí, když jím „zelené“ potraviny… pak jí už nemusím užívat v tabletách?

A stačí mi jenom obyčejná „listovka“ nebo nemám šetřit a radši si připlatit za ty

dražší preparáty co slibují zázraky?

Není to pouze zbytečné tahání peněz z kapsy farmaceutickými firmami?

Je v příjmu kyseliny listové vhodné pokračovat i po otěhotnění?

Nebo naopak nestačí začít kyselinu listovou užívat až jak otěhotněním?

Pojďme se tedy spolu kyselině listové podívat na „zoubek“!

Je to celkem překvapivé, ale kyselina listová patří mezi vitamíny! Konkrétně je to vitamín hezky rozpustný ve vodě a patří do skupiny vitamínů B-komplexu. Konkrétně má v rámci B-komplexu pořadové číslo 9… je to tedy vitamín B9. Latinsky se ji říká acidum folicium a z toho plynou její u nás více udomácněné jména folát, folacin nebo-li „listovka“.

Asi vás nepřekvapí, že vitamíny a minerály jsou nevyhnutné pro zdravé fungování našeho organismu v tom nejširším možném měřítku. Je jen logické, že při plánování početí a v následném těhotenství bude dostatečné zásobování těla vhodnými vitamíny a minerály nepostradatelné (více se o správné podpoře otěhotnění můžete dočíst v mém eBooku Tajemství přirozeného početí). Zcela unikátní postavení mezi vitamíny v rámci přípravy na otěhotnění má právě kyselina listová.

Proč tomu tak je?

Kyselina listová je nezbytná pro syntézu nukleových kyselin, jež tvoří základ pro DNA a RNA (DNA a RNA jsou molekuly v jádru každé vaší buňky a je v nich zapsán celý váš genetický kód). Nukleové kyseliny jsou potřeba všude ve vašem těle. Jsou nevyhnutné pro dělení buněk! A kde se buňky množí nejrychleji? Ano… správně… v tělíčku rostoucího miminka co nosíte (nebo budete nosit) pod srdcem!

Je klíčovým faktorem k správnému vývoje neurální trubice embrya, konkrétně k její správnému uzavření a podporuje tvorbu červených krvinek.

Kde se kyselina listová vyskytuje a kolik je jí potřeba?

Přirozeně je kyselina listová v poměrně vysokých dávkách obsaženy především v listové zelenině (špenát, rukola, růžičková kapusta atd.). Je hodně obsažená i v brokolici, hrášku, zelených fazolkách, slunečnicových semenech anebo v pšeničných klíčcích. Dobrými zdroji jsou i kvasnice a z živočišných produktů játra a ledviny.

Zde ale POZOR:

Tepelným zpracováním se zničí až 95 % listové kyseliny přítomné v různých zdrojích!

V těhotenství se její potřeba logicky zvyšuje. Před otěhotněním je doporučený denní příjem tohoto vitaminu přibližně 0,2 mg denně, v těhotenství je vhodné užívat vyšší dávky, přibližně dvoj- až trojnásobné, tj. 0,4–0,6 mg denně. Uvedené dávky lze přirozenou cestou dosáhnout jen významně vyšším přívodem uvedených potravin v syrovém stavu. Zatímco v období mimo těhotenství je potřeba tohoto vitaminu relativně dostatečně pokryta přísunem v potravě, ukazuje se v běžné praxi, že je v průběhu těhotenství její dodávka běžnými potravinami nedostačující.

Myslím, že doteď bylo všechno jasné a krásně jednoduché… ale věci se začnou komplikovat, jakmile  si řekneme, že samotná listová kyselina (taková jakou získáme, když například sníme špenát) nemá vlastní biologické účinky a tělo jí není schopno v takovéto podobě využít! Biologicky aktivní jsou až její metabolity, vznikající enzymatickou přeměnou v játrech. Kyselina listová a její metabolity jsou souhrnně nazývány „foláty“. Nejvýznamnějším metabolitem vznikajícím z listové kyseliny, je 5-methyltetrahydrofolát – zjednodušeně metylfolát.

Věci se nám začínají komplikovat!

Než si ale život definitivně zkomplikujeme… dovolte mi krátkou vsuvku z mé lékařské praxe. 🙂

Tou dobou jsem již pracovala v soukromém centru asistované reprodukce. Zvoní mi telefon a na druhém konci se vyplašeně ozve má kamarádka Martina. Byla na genetice, protože už jednou potratila a nyní se chystá na IVF. Sděluje mi, že jí genetika dopadla dobře, jenom že je nějaký podivný „HFM zygot“… a že jí k tomu nic víc neřekli? Ptá se mě, že co je to a co s tím? HFM zygot?

No řeknu vám pravdu, že jsem si s tím chvilku lámala hlavu, že co to jen může být. Začínala jsem tušit, že to Martina nějak popletla… Pro jistotu jsme se odpoledne potkaly a ve zprávě z genetiky čtu, že je Martina MTHFR heterozygot… usměju se na ní a říkám jí, že je to v pořádku a že si odteď bude kupovat pouze kyselinu listovou v aktivní formě… a tím je její „problém“ vyřešen! A ona se mě samozřejmě ptá jak to?

Potíž s kyselinou listovou aneb jak si lze život zkomplikovat!

Problém s kyselinou listovou je ten, že předtím než může být využita buňkami, nejdřív se musí proměnit na biologicky aktivní metylfolát. Tuto proměnu zabezpečuje enzym methyltetrahydrofolátreduktáza (MTHFR)… předpokládám, že jste si při pokusu o vyslovení tohoto krkolomného slova takřka zlomili jazyk. My budeme pro zjednodušení tomuto enzymu říkat MTHFR.

Bohužel v populaci existuje až 25 různých mutací (v překladu variant) genu, který kóduje MTHFR. Mnohé z těchto variant mají za následek produkci méně funkčního až nefunkčního MTHFR. Jednoduše řečeno, když jste po vašich rodičích zdědily některou méně funkční variantu MTHFR, tak vaše tělo není schopno přirozeně přijímanou kyselinu listovou proměnit na její aktivní metabolit – metylfolát.

Tělo následně trpí nedostatkem metylfolátu, i když ve stravě nebo v potravinových doplňcích přijímáte kyselinu listovou v dostatečném množství. Při běžné potřebě kyseliny listové se nedostatek metylfolátu na vašem zdraví nijak neprojeví. Situace se však projeví, když jsou na metylfolát  kladeny zvýšené nároky. Tato situace nastává v období rychlého množení buněk, což se typicky děje právě v těhotenství.

Problém s mutacemi MTHFR spočívá tedy v tom, že:

Takže už víme, že kyselina listová zejména její aktivní metabolit metylfolát jsou pro zdárný průběh těhotenství klíčové. Takřka každá druhá žena může mít po rodičích zděděnou sníženou funkci MTHFR a tím má sníženou schopnost vytvářet aktivní metylfolát.

Jak z této zapeklité situace ven?

Řešení je velice snadné. Východiskem z dané situace je užívání dostatečně vysokých dávek kyseliny listové přímo v její aktivní formě = v podobě metylfolátu. Na trhu je dnes spoustu preparátů, které nabízejí i přítomnost přímo aktivního metylfolátu (napr. Femibion 1, Superfolin 1, Methylfolate, Fertiprona atd.). Preparáty obsahující aktivní formu kyseliny listové jsou o něco dražší než jednoduchá kyselina listová. Mé jednoznačné doporučení je ale tady nešetřit a skutečně raději volit kvalitní preparáty s metylfolátem, protože bez vašeho genetického vyšetření nelze říci, zda i vy nemáte ve svém těle špatně fungující variantu enzymu MTHFR.

Aby byla dosažena dostatečná hladina aktivního metylfolátu v těle, je vhodné užívat zvolený preparát minimálně 3 měsíce před plánovaným otěhotněním. Tímto užíváním řekneme „do zásoby“ si zabezpečíte, že v době, kdy skutečně otěhotníte, bude již ve vašem těle nachystaná dostatečná zásoba aktivního metylfolátu i pro vaše právě vzniklé miminko. V užívání preparátů s aktivní formou kyseliny listové je nevyhnutné pokračovat nejméně do skončení 1. trimestru, ideální je ale metylfolát ponechat v průběhu celého těhotenství.

A zajímá vás jak dopadla Martina? Poradila jsem jí ještě několik věcí… a otěhotněla úspěšně aj bez pomoci asistované reprodukce. Ráda poradím i vám… přečtete si můj eBook Tajemství přirozeného početí, kde naleznete veškeré informace jak přirozené otěhotnění správně podpořit. Někdy stačí změnit skutečně málo a ten zázrak jménem početí se stane i vám…